Joona se vrací
března 20, 2017Další díl detektivní
série Larse Keplera, s neohroženým policistou Joonou Linnou v čele, jsem
velmi netrpělivě očekávala. Předchozí díly mě doslova nadchly a zhltla jsem je
jako malinu. V pořadí šestý díl této série nazvaný Lovec králíků se mi
četl ale o poznání pomaleji a nadšení už taky trochu vyprchalo. Určité kvality
si ale román stále zachoval.
Není žádným tajemstvím, že pod pseudonymem Lars Kepler se
skrývá autorská a manželská dvojice Alexandra Coelho Ahndorilová a Alexander
Ahndoril. Jejich souhra je zcela jedinečná. Napsali společně už šest
detektivních románů a jeden thriller. Všechny jejich knihy jsem zcela
nekriticky zhltala a považuji je za jedny z nejlepších severských krimi. Poslední
detektivní román už ale trochu ztrácí dech.
Příběh začíná v domě švédského ministra, který si
pozval prostitutku. Mladá žena špatně odhadla seriózně vyhlížejícího politika a
stala se obětí sexuálního násilí a ponižování. Ještě než se jí podaří utéct, do
domu vnikne maskovaný muž a před zraky prostitutky ministra brutálně zavraždí.
Policie celou situaci vnímá jako teroristický útok a při vyšetřování s touto
verzí také pracuje. Naléhavá situace vyžaduje naléhavá řešení, a tak je
potřeba, aby se na scénu vrátil i Joona Linna. Policista si momentálně odpykává
svůj trest ve švédském vězení a tenhle případ pro něj může být jízdenka na
svobodu. Opět spojí své síly s krásnou policistkou Sagou Bauerovou a
společně se pustí do vyšetřování. Jenže vraždy začnou přibývat a policie
zjistí, že má co dočinění se sériovým vrahem s nejasným motivem. Joona tedy musí začít pátrat po tom, co měly
oběti společného a postupně dochází k šokujícím odhalením promlčených
zločinů.
„Následuje ho do kuchyně a v tom zaslechne zvláštní vysokofrekvenční tón. Nedokáže přijít na to, odkud vychází. Zdá se, že muž si ničeho nevšiml, ale Sofia se zastaví a obrátí pohled k temným oknům. Právě se chystá něco říct, když vtom se ozve zvuk, jako když kostka ledu dopadne do skleničky.
„Jste si jistý, že doma nikdo není?“ zeptá se.“
Lovec králíků má přes pět set stran a nečte se tak rychle
jako předchozí díly. Není to ani tak tloušťkou knihy (opravdu napínavou knihu
jsem schopná přečíst za dva dny bez ohledu na počet stran), ale spíš jistou
rozvleklostí. Autoři s oblibou popisují jednání a uvažování postav do těch
nejmenších detailů. To by mi ani tak nevadilo, dá se díky tomu do postav lépe
vžít a pochopit je. Občas ale některé pasáže v knize působí až zbytečně a
trochu vatovitě. Než se k něčemu doberete,
tak se musíte prokousat spoustou rozvleklého textu. Díky této rozvleklosti při
rozebírání vrahova motivu jsem už ve finále ani nebyla moc šokovaná odhalením
samotného vraha. Tak nějak už jsem byla ráda, že je to konečně venku. Taky mám
pocit, že se někdy až moc zbytečně vyžívají v popisu nechutností a
brutálních scén. Určitá syrovost a brutalita je pro severskou krimi docela
příznačná, tady už to ale trochu zavání snahou za každou cenu šokovat.
Ale abych jen nekritizovala, určitě mám na srdci i pár vlídných slov chvály. Autoři si stále zachovávají svůj mistrovský um architektonické přesnosti při výstavbě příběhu. Dokáží správně nadávkovat šokující scény a propojit všechno v perfektně fungující celek. I přes určitou rozvleklost jsem byla nejednou překvapená a některé pasáže jsem zase hltala. Také závěrečná scéna knihy mi zcela jasně napověděla, že tohle nebude poslední příběh. Na další díly se i tak těším a přes veškeré výtky bych tenhle díl zařadila k lepšímu průměru severské krimi.
Lovec králíků / Lars Kepler ; ze švédského originálu Kaninjägaren ...
přeložila Karolína Kloučková. -- První vydání. -- Host : Brno, 2017. --
525 stran
Hodnocení: 75%
3 komentářů
Myslel jsem, že pro mne severskou detektivkou bude jen Nesbø, ale tahle recenze mě naladila ke zkoumání knih dvojice skryté pod Larsem Keplerem a snad i dalších, se kterými se v posledních letech roztrhl pytel.
OdpovědětVymazatDíky za komentář. Jen do toho. Rozhodně doporučuju. :)
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat