A-Z knižní TAG

ledna 27, 2017


Nejsem velkým fandou různých tagů a memes, které jsou na blozích tak oblíbené. Tenhle knižní tag mě ale nadchnul. Tímto bych chtěla poděkovat Olze z blogu Nofreeusernames, která tento tag objevila na zahraničním blogu a přetransformovala ho do češtiny. Přidám se tedy i se svou troškou, ať se taky dozvíte něco zajímavého o mně.



Autor, od kterého jsem četla nejvíc knih
Hned první otázka mě donutila se pořádně zamyslet a došla jsem k zajímavému závěru. Nejdřív jsem si řekla: „To bude jasná Rowlingová!“ No jo, jenže pak jsem si vzpomněla na Nesbøho! A tak jsem znejistěla, že jsem si to musela spočítat. A výsledek? J. K. Rowling vyhrála s těsným náskokem 15:14. Ovšem díky tomu jsem si taky vzpomněla, že jsem si ještě neposlechla poslední dvě audioknihy Doktora Proktora (a ta první byla suprová). Takže až to napravím, tak Nesbø Rowlingovou trhne. A navíc ještě brzy vyjde další Harry Hole! Takže je to jasný!


Bookoholikovo pravidlo číslo 1
Pro mě to bude asi: „Čím tlustší knížka, tím lepší.“ Platí to obzvlášť u těch, na které se nejvíc těším. Vždycky když se mi taková dostane do ruky, zalistuju až na konec, abych se přesvědčila kolik má stran. Když má víc jak 500 stran, tak je důvod k radosti.


Citát z knihy, který bych si zarámovala
Tak v tom mám jasno. Je to pár vět z Temné věže, které řekla Susannah. Tak moc mě to zasáhlo, že jsme si to dokonce s manželem dali na svatební oznámení.

„Když jsem byla mladší, pořád jsem se nemohla rozhodnout, jestli je láska skvělé a nádherné tajemství, nebo jenom blbost, kterou si za krize vymyslela parta hollywoodských filmových producentů, aby prodali víc lupenů, když už dárečky pro diváky přestaly táhnout. Teď si myslím, že se všichni rodíme s dírou v srdci a že pak hledáme osobu, která ji dokáže zaplnit.“


Důležitá kniha mého dětství
Těch skvělých knížek bylo v mém dětství hodně. Foglarovky, dobrodružné romány Arthura Ransoma nebo dětské detektivky Enid Blytonové. Za opravdu důležitou můžu ale označit jedině knihu Harry Potter a kámen mudrců. Dostala jsem ji od rodičů k Vánocům, když mi bylo deset let. Doporučila jim ji známá, že prý by se mi mohla líbit. To ještě netušili, co tím rozpoutají. I předtím jsem ráda četla, ale ve chvíli kdy se mi dostal do ruky Harry Potter, jsem se stala opravdovým knihomolem. Navíc jsem byla v Harryho věku, takže mě knížka naprosto pohltila a společně s dalšími kamarády jsem tím naprosto žila a napjatě čekala, jestli nedostanu dopis z Bradavic.


E-kniha, audiokniha, nebo papírová kniha?
No co si budeme povídat, papír je papír. Ale každý z těch formátů má něco do sebe. Já osobně konzumuju knihy ve všech formátech, akorát papírové knihy jsou u mě vždycky na prvním místě. Mým hlavním důvodem pro pořizování papírových knih je potřeba fyzicky je vlastnit a kochat se, jak krásně vypadají v poličce. Ale třeba takové audioknihy mají v mém srdci čím dál větší místo. Podrobně se ale chci tomuto tématu věnovat v samostatném článku, takže se nechte překvapit.


Fiktivní postava, se kterou bych pravděpodobně chodila na střední
Dost by mě bavilo chodit do školy s dvojčaty Weasleyovými. Zbožňuju ty jejich fórky a výtržnosti. Ale dost možná by to taky mohl být někdo jako Charlie z románu Ten, kdo stojí v koutě. Taky jsem si na gymplu připadala trochu ztracená a zasněná.


Gejzíry emocí ve mně vyvolala kniha…
Takových knih určitě bylo víc, ale ráda bych vyzdvihla knihu Roberta Fulghuma Od začátku do konce. Je to kniha o životních rituálech, o narození, o smrti, o svatbách, promocích, odchodech do důchodu. Prostě všechny ty běžné životní rituály, kterými dřív nebo později všichni projdou nebo jsou alespoň jejich svědky. Tuhle knížku jsem četla, když mi umřel dědeček. Bylo to poprvé, co mi umřel někdo blízký a nebylo to pro mě jednoduché. Tahle knížka mi pomohla pochopit, že smrt je běžnou součástí našich životů a musíme se naučit ji přijmout, ale že zároveň je v pořádku truchlit. Dost se mi po jejím přečtení ulevilo a pomohla mi se s tím vším smířit.


Hahaha, u téhle knížky jsem se smála nonstop!
Nonstop jsem se rozhodně smála u knihy povídek Ivana Krause Má rodina a jiná zemětřesení. Výborně v ní popisuje spoustu příhod ze svého dětství, někdy mi až skoro tekly slzy od smíchu. Nepravidelné, ale o to větší výbuchy smíchu mívám u knih Terryho Pratchetta. Některé hlášky z jeho knih si doma s manželem navzájem citujeme.


Chci, aby vyšlo v češtině
Četla jsem první dvě knížky z trilogie Kost přání (Dcera kostí a dýmu, Dny krve a hvězdného třpytu). Je to suprové YA fantasy a první díl se odehrává v Praze (a mimochodem je to i oblíbená knížka Samanthy Shannonové!), jaké ale bylo mé zklamání, když jsem zjistila, že Knižní klub poslední díl nikdy nevydal. Mohla bych si ji přečíst v angličtině, ale když už jsem předchozí díly četla česky, moc se mi nechce si teď zase zvykat na anglickou verzi. Takže tímto apeluju na nakladatelství Knižní klub! Nevydat poslední díl z trilogie je mučení všech knihomolů!


I když nemám čas číst, vždycky si najdu chvilku na knihy od…
Doufám, že už brzy to bude další díl knižní série od Samanthy Shannonové. To jsem ochotná vzít si na to klidně dovolenou. Pak samozřejmě knížky od Nesbøho a taky Larse Keplera.


Jedna kniha, kterou bych si vzala, kdybych uvízla na Měsíci
Asi už budu trapná, ale zase ten Harry Potter. Mno a nejspíš ten nejtlustší díl. Je to prostě jediná knížka, kterou dokážu číst pořád a pořád dokola.


Kniha, kterou asi nikdy nedočtu
V tomhle směru jsem dost zarputilá a knížky dočítám, i když mě moc nebaví. Sice to pak jde strašně pomalu, ale prostě mi to nedá. Asi nějaká osobní hrdost. Když se ale zamyslím, tak jsem přesvědčená, že jsem nikdy nedočetla Babičku od Boženy Němcové. Já vím, že je to národní klenot, ale to se fakt nedá. Ten jazyk, kterým je to napsané prostě nedávám. Po prvních pár větách se mi chce spát.

Lituji, že jsem jako malá nečetla…
Toho je strašná spousta! Třeba žánr Young Adult jako je ten dnešní, za mých časů vůbec nebyl. To bych určitě hltala jak divá. A pak taky ty boží komiksy pro děti, jako je třeba Hilda. Z toho bych byla v sedmi letech úplně na větvi.


Moje oblíbené místo na čtení
Nejčastěji čtu ve vlaku. Né, že by to bylo moje nejoblíbenější místo, ale nějak mi nic jiného nezbývá. Vlastně je to docela fajn, vždycky se alespoň těším na cestu do práce a z práce. Kdyby jen ty lidi ve vlaku pořád tak hlasitě nehulákali do těch telefonů. Asi bych si měla zase pořídit na cestování špunty do uší. Když čtu doma, tak buď na gauči, nebo v posteli. V posteli to mám nejradši, akorát stačí, abych byla jen trošilinku unavená, a usnu po třetí stránce. Vlastně se mi to občas stává i na tom gauči. Prostě čtení vleže je riskantní činnost.


Nejlepší druhý díl v sérii?
Tak to je těžká otázka. Možná Vidořád? Jenže mám pocit, že to se bude zlepšovat s každým dílem. Ale teď jsem si vzpomněla na Hunger Games - Vražedná pomsta! První díl byl super, ale druhý se teprve pořádně rozjel. Začalo to do sebe všechno zapadat a mělo to naprosto epický závěr, i když ten konec byl hodně otevřený.


O kterého knižního hrdinu jsem se nejvíc bála?
Největší strach jsem měla o Paige v Kostičasu. Vlastně v obou dvou dílech. Každou chvilku jí šlo o život a vrhá se do všeho tak po hlavě. Občas to bylo tak napínavé, fakt jsem někdy nevěděla, jestli vyvázne. Byla jsem tak napnutá, že jsem jezdila očima po řádcích ukrutnou rychlostí, jen abych se dozvěděla, jak to dopadne.


Právě čtu
Dávám si teď trochu oddychový čas s Pratchettem a jeho Zeměplochou. Momentálně čtu Čarodějky na cestách. Zeměplocha mě nikdy nepřestane bavit.


Q&A na tělo: Nikdy bych nikomu nepůjčila…
další knížku, když tu minulou mi ještě nevrátil. Hmmm, pěkně kecám. U svých nejlepších přátel nemám to srdce odmítnout, když mě přemlouvají. Ale pěkně mě to štve, trhá mi to žíly a rve mi to srdce. Dokud nedočtete ty, co už jsem vám půjčila, tak žádný další nebudou! A jestli teďka čtete tenhle příspěvek, tak moc dobře víte, o kom mluvím. Přeci mě nechcete takhle týrat?!


Retelling, který originálně překroutil původní příběh
Naprostým mistrem retellingů byl Terry Pratchett. Několik dílů ze Zeměplošské série jsou velmi originální retellingy. Soudné sestry - tak trochu Macbeth, ale hlavně Hamlet. Dámy a pánové - Sen noci svatojánské (zase ten Shakespeare). Maškaráda - Fantom opery. A taky faustovská variace - Eric. Stejně tak Čarodějky na cestách jsou vlastně retellingem Popelky a ještě se nám tam zamíchají další pohádky. Zjistíte třeba, že ten vlk z Karkulky byl vlastně chudák, a že když na čarodějnici spadne dům tak, že jí čouhají jen nohy v červených botách, nemusí jí to vždycky zabít (vyztužený klobouk je totiž šikovná věcička).


Spánek jde stranou, když čtu…
pořádně napínavou pecku. Poprvé jsem nespala celou noc, když se mi dostal do ruky Harry Potter a princ dvojí krve. Přesně si pamatuju, jak jsem ve čtyři hodiny odpoledne začala číst, u knížky jsem i večeřela a zaklapla jsem ji až v půl šesté ráno. To bylo asi poprvé a naposledy, co jsem takhle tlustou knížku přečetla na jeden zátah. A potom jsem ještě dost podobně hltala Kostičas a Vidořád. Tehdy jsem toho taky moc nenaspala.


Tři nejoblíbenější knihy
Echm (už budu asi trapná), v první řadě je to překvapivě Harry Potter, když bych měla vybrat jednu konkrétní, tak je to pro mě trochu sophiina volba. Ale řekla bych, že to bude asi Harry Potter a relikvie smrti. Ten závěr byl vážně dojemný. Na druhé místo dávám Kostičas (s tím už se teda taky dost trapně opakuju). Bylo to jako zjevení. Dokonce jsem oficiálně prohlásila, že to byla první knížka po Harry Potterovi, která mě takhle šíleně pohltila. No a bronzovou příčku asi okupuje Pentagram od Nesbøho. To byl první díl z celé série o Harry Holeovi, který mě naprosto dostal. Ty předtím byly jen taková rozehřívačka. Po tomhle jsem věděla, že Harry Hole je prostě moje srdcovka.


Ukaž knihovnu


To je jen tak pro představu. Nemám tak široký objektiv, abych ji dokázala zachytit celou. :)

Vytáhni 13. knihu zleva z 1. police odspodu



WC knihy aneb co čtu na záchodě
Přiznám se, že na záchodě nečtu. Přijde mi, že je to spíš mužský zvyk, který moc nechápu. Já radši rychle udělám, co potřebuju, a pak si jdu číst na příjemnější místo.


Xkrát jsem četla…
No dobře, tak teď už opravdu naposledy. Xkrát jsem četla všechny Harry Pottery. Nejsem velký příznivec rereadingů. Mám totiž pocit, že je tolik knížek, které jsem ještě nečetla a nutně si je potřebuju přečíst, že čtení stejné knížky víckrát je zbytečná ztráta času. Jenom ten Harry Potter si to místo občas vybojuje. Zrovna minulý rok jsem dělala kompletní rereading. Ale to bylo víceméně neplánované. Dostala jsem totiž ilustrované vydání prvního dílu, a když jsem ho dočetla, pocítila jsem nezvladatelnou touhu přečíst všechny díly.


Young adult kniha, kterou by měli číst všichni bez ohledu na věk
Noo, že by Kostičas? :) Jo! Prostě si nemůžu pomoct. Je to tak peckózní YA fantasy, že to prostě musí každého bavit. Láska, zrada, akce, napětí. Je tam prostě všechno a je to boží.


Ze které knihy by měli udělat film?
Teď si nedělám srandu a myslím to smrtelně vážně. Rozhodně je to Kostičas. A to je prostě fakt. Scionský Londýn, Oxford, Refájci, Emejci, Syndikát?! Vidět tohle všechno v kině bude přeci bomba! Už dlouho uvažuju, že si udělám výlet do Londýna a podívám se k Sedmi ciferníkům, abych si to mohla alespoň trochu představit. Doufám tedy, že film už bude brzo na světě. Každou chvíli nedočkavě kontroluju drby na webu a vůbec se mi nelíbí, že se nic neděje a pořád se o tom mlčí.


Máte taky blog? Tak do toho! Převezměte štafetu a pochlubte se i Vy se svým tagem. Nebo mi alespoň napište do komentářů. Zajímá mě, jak to máte Vy.

Sdílejte

Štítky: , , ,

Mohlo by se vám líbit

2 komentářů

  1. Chensie Ips Svět Mezi Řádky27. ledna 2017 v 22:24

    Super Tag, pobavila jsem se. :o) Hlavně kreativní zpracování, to mě nadchlo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Unknown28. ledna 2017 v 9:28

      Díky. Olga ty otázky výborně přetransformovala do češtiny. Bavilo mě vymýšlet odpovědi. :) Jestli se do toho taky pustíš, pošli mi link! Ráda se podívám.

      Vymazat

Pravidelní čtenáři