Strach a hnus v Buenos Aires
ledna 23, 2017Mariana Enriquezová ve své knize přináší čtenářům pohled do nitra
hlavního města Argentiny, jeho předměstí i chudinských čtvrtí. Sugestivně zobrazuje
krutost i krásu Buenos Aires. Strašidelné a místy až brutální povídky Vás
pohltí a nedají Vám spát.
Kniha
argentinské spisovatelky a novinářky obsahuje 12 povídek z různého prostředí
Buenos Aires. Proniknete do kruté reality chudinských čtvrtí a předměstských
slumů, ale podíváte se i do života obyčejných rodin střední třídy. Každý z těch
příběhů má v sobě něco mrazivého a každá z těch povídek ve Vás
zanechá podivnou pachuť strachu a napětí.
Někdy jsou povídky komplexnější, někdy
jsou to jen střípky a záblesky ze života obyčejných lidí. Objevuje se v nich
však neustále motiv smrti a utrpení v mnoha podobách. Malý špinavý chlapec
bez domova, devítiletý sériový vrah dětí, ženy upalující se na protest proti
domácímu násilí, drogové běsnění dospívající mládeže nebo mladý muž, který se
izoloval před okolním světem ve svém pokoji. To a ještě mnohem víc si můžete
přečíst v nevšední knize Mariany Enriquezové.
„Chci to vědět.“
„Co chceš vědět? Už se do školy nevrátím, skončilo to, zapomeň na všechno.“
„Chci vědět, co tě nutí dělat.“
Marcela se na mě podívala a zavětřila. Potom stočila oči k oknu. Záclony se lehce pohnuly. Vešla zpátky do domu, ale než za sebou zabouchla, řekla:
„Však se to dozvíš. On sám ti to poví. Myslím, že to po tobě bude chtít. Už brzy.“
V autobuse cestou zpátky jsem cítila, jak mi tepe ve stehně, kam jsem se včera v noci pod dekou řízla. Nebolelo to. Masírovala jsem si nohu, jemně, ale současně dostatečně silně, až mi krev, která se vyřinula ven, vykreslila na nebesky modré džíny tenkou, vlhkou linku.
V každé z povídek vstoupíte
do příběhu nepozváni a zcela náhle, jste svědky jedné události v životě hlavní
postavy. Stejně rychle jako Vás příběh pohltil, Vás i vyplivne. Z počátku máte
pocit, že čtete úplně obyčejnou povídku ze života, i když možná poněkud
drsného, postupně ale začnete zjišťovat, že za tou prostou realitou se skrývá
něco víc, něco děsivého. Povídky jsou nesmírně čtivé a autorka čtenáře velmi
obratně nasměruje k rozuzlení příběhu. V závěru není nic řečeno
přímo, konec je otevřený. Zároveň jsou však závěrečné věty zvoleny tak mistrně,
že si mrazivý konec příběhu sami domyslíte. A v tom právě tkví mistrovství
této autorky. To nejděsivější zůstane nevyřčeno.
Přiznám se, že prvotním impulsem
ke koupi této knížky byla nádherně zpracovaná obálka. Nakladatelství Host je
jedním z mála nakladatelství, které si na vizuální podobě svých knih dává
opravdu do detailu záležet. U této knihy je vyladěná nejen obálka, ale i
předsádka a titulní stránka. Po přečtení anotace už jsem s koupí neváhala
ani minutu; a nebyla jsem rozhodně zklamaná. Jednotlivé příběhy mě úplně
pohltily a i po dočtení ve mně silně rezonují. Mám ráda povídky Edgara Alana
Poa a tahle kniha je hodně v Poeovském stylu. Navíc se autorce skvěle podařilo
vykreslit atmosféru Buenos Aires a života v Argentině. Každý z příběhů
je něčím jedinečný a všechny dohromady fungují skvěle.
A co Vy? Máte rádi
strašidelné příběhy? Chystáte se knihu číst nebo už jste ji četli? Líbila se
Vám?
Co nám oheň vzal / Mariana Enriquezová ; ze španělského originálu Las
cosas que perdimos en el fuego ... přeložila Lada Hazaiová. -- První
vydání. -- Brno : Host, 2016. -- 201 stran
Hodnocení: 100%
0 komentářů