Moje knižní bilance uplynulého roku

ledna 06, 2017


Rok 2016 byl plný novinek, ale taky plný nostalgických rereadingů. Žánrově byl uplynulý rok velmi rozmanitý a podařilo se mi splnit i čtenářskou výzvu. Snad vás moje krátká rekapitulace zaujme a třeba i inspiruje.




K minulým Vánocům jsem dostala vytoužené ilustrované vydání prvního dílu Harryho Pottera. V lednu jsem ho začala číst a to naprosto odstartovalo sentimentální touhu přečíst všechny díly. Tak se taky stalo a dost mi to pomohlo i při plnění mé čtenářské výzvy, na kterou se můžete podívat zde.

Uplynulý rok byl také rokem Bena Aaronovitche. Knihy ze série o Peteru Grantovi vycházely jako na běžícím pásu, a tak jsem zvládla během roku přečíst všechny tři a už se těším na další.

V červnu jsem byla na autorském čtení a autogramiádě Roberta Fulghuma, kde jsem si koupila Poprask v sýrové uličce. Prázdniny byly ve znamení detektivek, zábavy a fantasy. Na dovolenou jsem si vezla Samuela Bjorka, jeho kniha V lese visí anděl mě tolik nadchla, že jsem hned na podzim nedočkavě vyhlížela vydání dalšího dílu, který rovněž nezklamal. Týden na chatě jsem strávila s Ódinovým dítětem, prvním dílem série Havraní kruhy. Naprosto jsem se do hlavní hrdinky Hirky zamilovala, knížku jsem zhltla během pár dní a už se třesu na druhý díl, abych zjistila, jak to s ní dopadne. Další mou prázdninovou knihou je Zabiják Anders od Jonase Jonassona. Výborně jsem se u něj bavila. Je to zábavná a svěží knížka, která je rozhodně lepší než předešlá Analfabetka, která mě příliš nenadchla.

Poslední knihou roku 2016 byli Časodějové: Klíč k času. Napsala jsem si o ní Ježíškovi. Knížka má boží obálku. Bude to rozhodně ozdoba knihovny. Příběh je povedený, ale podle mého názoru, spíše pro mladší čtenáře. Další díl si i tak nejspíš koupím. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat, a pokud to bude mít zase tak pěknou obálku, neodolám.

Tak to byla stručná rekapitulace roku 2016 a na co se těším v roce 2017?
Jak už jsem řekla, netrpělivě očekávám druhý díl ze série Havraní kruhy. Pak se těším na další příběh Petera Granta, tentokrát v knize Prokleté domovy. V naprosté agónii také očekávám třetí díl Kostičasu. Už si nervozitou koušu nehty a zatím ani nedokážu zjistit přibližné datum vydání. Na to se těším hrozně moc, tak doufám, že si nakladatelství Host pospíší. No a dál ani nestíhám registrovat, co všechno se chystá, takže se nechám překvapit.

Na závěr tu mám svou knižní bilanci v číslech a grafech. Přečetla jsem 51 knih. Není to sice nijak oslnivé číslo, ale mám taky hodně jiných aktivit a nestíhám číst tak rychle, jak bych si přála. Ale pro mě to není soutěž o to, kdo víc přečte. Čtu hlavně pro radost a relaxaci a nesnažím se za každou cenu nahnat čísla. Taky uvádím pouze knihy, nikoliv komiksy. Výjimku jsem udělala akorát u Hildy, kterou jsem tam prostě musela zařadit, protože je pro mě něco víc než komiks.

A jaký byl váš knižní rok 2016? Máte taky své knižní favority, jejichž vydání se nemůžete dočkat?



Mohlo by se vám líbit

0 komentářů

Pravidelní čtenáři